ŠTVANÁ ZVĚŘ

               (2013)

JSEM... ČLOVĚK
Jsem
(člověk lesa).
Jsem
(člověk lesa).
Jsem
člověk...
...a les ho pohltil.

CHVĚNÍ
Les se chvěl.
Ve větru mával zeleným listím.
Ukazoval směr,
kterým se má vydat.
Viděl mízou nafouklé žilky
v každém listu,
jako tepny myšlenek
uvnitř mozku.
Mnohé by to uchvátilo.
Jeho však ne.
Jeho ne.

NESČETNĚKRÁT
Les vnímal už od malička.
Studoval ho.
Souhra světel.
Ranní rosa.
Poslední ohnivé paprsky slunce v protékajícím
potoce.
Vše už znal.
Vše už viděl.
Tisíckrát
(všechnu tu nádheru)
měl pevně zakořeněnou v mysli.

PUD
...jindy dřímající.
Rozpumpován na plné obrátky.
Do vůně tlejícího listí,
chladného kamení a
jeleních bobků,
vetřelo se něco jiného.
Něco štiplavého.
(Chřípí se rozšířilo.)
Pach špinavých hader.
Pach kyselého potu.
Pach lovce.
(Tolik byl dychtivý.)

NASLOUCHÁNÍ
Takové ticho... to téměř dusí.

NASLOUCHÁNÍ (PODRUHÉ)
Žádný ptačí hlas.
Žádné bzučení letícího hmyzu.
Jakoby tu bylo něco strašného,
již dlouhou dobu pohřbeného,
pod navlhlou hlínou.
Pod tlejícím listím.
(Něco strašného.)
Zvířata a
dokonce i hmyz
bojí se.
(Spoléhají na svůj pud.)
Bez pohnutí.

JE TU VŠUDE KOLEM
Není to mrtvé.
Není to ani pohřbené.
Stále obcházející.
(Stále přítomné.)

SKRYTÝ
Strach
(jako lovec)
strach
(pod pásem hvězd)
strach
(za teplé noci)
v osamění
(skrytý).

NEDOČKAVÝ
Pach cítí silněji.
Siluetu za stromy vidí ostřeji.
Soustředěný.
Nehybný.
Nedočkavý,
vnímá vše.
(Opravdověji.)

CHTIVÝ
Jeho čas přišel,
(konečně),
je králem honu,
(konečně),
s takovou trofejí!
Vítězný!
Rty roztažené do úsměvu.
Nehybné.
Oči zakalené.
Temné.
Dychtivé.